Motto:

"Smyslem života toho,

kdo se dal cele

do služeb umění,

je vědomá povinnost setrvat za všech okolností tam,

kam ho vyvrhla jeho touha."

Vítězslav Nezval

II. zastavení Básnické stezky v Kunovicích za Areálem jízdy králů

Lenka Karhanová Mgr. tel. 72375514, email: lenkakarhanova@seznam.cz

Zázemí stezky-Areál Jízdy králů Kunovice

-informace a kniha pošty pro poutníky.

Provozní doba AJJK: Leden, únor, březen, listopad, prosinec

                                                                                   Po-Pá 13 -17

So, Ne, sv., prázdniny                                                         9 - 17

Duben, září, říjen :                                                  Po-Pá 13 - 19

So, Ne, sv., prázdniny                                                         9 - 19

Květen, červen : Po-Pá                                                     13 - 20

So, Ne, sv., prázdniny                                                          9 - 20

Červenec, srpen : Po-Pá                                                     9 - 20

So, Ne, sv., prázdniny                                                          9 - 20

MORAVSKÁ STRANA

Čtyři zastavení v délce 3 km

II. sv. Konstantin

III. Lenka Karhanová

IV. Fanek Jilík

V. J. Á. Komenský

Básnická stezka začíná vAreálu Jízdy králů Kunovice, kde jsou umístěny vyvolávky jezdců, které jsou ukázkou lidové poezie. Nedaleko za železničním přejezdem je II. zastavení sverši sv. Konstantina. Po cyklostezce se pak vydáte k Olšavě, kterou přejdete přes most, za kterým odbočíte doleva. Pokračujete po polní cestě podél pravého břehu Olšavy, kde naleznete III. zastavení (Lenky Karhanové ze sbírky Motýl a moře), dále IV. zastavení (Fanka Jilíka) a V. zastavení. Komenského (Labyrint světa a ráj srdce). Když budete za V. zastavením pokračovat dále po cestě, přijdete k Agropenzionu Sádky, s výletní restaurací U Komára, kde si můžete odpočinout při četbě básní, které budou k dispozici v poetické knihovně, kde můžete také poezii darovat. Za Olšavou u podniku Let je zast.MHD, směr Uh.Hradiště.

SLOVENSKÁ STRANA

Päť zastavení v dĺžke 9 km

I. ĽudmilaPodjavorinská

a J.M. Hurban

II. Ľudovít Štúr

III. Dušan Haruštiak

IV. Ľudmila Fraňová

Oľga Hrabovská

V. Ján Kostra

Na Slovensku sa z I. zastavenia na Veľkej Javorine a končí na vrchu Roh. Od I. Zastavenia sa vyberiete smerom na Miškech Salaše a prídete ku Tlstému buku, kde je II. zastavenie. Potom prídete k najvyššie položenej osade Miškech salaše,kde je III. zastavenie. A už vás vedie cesta dolu kopcom, popri osadách U Kováčov, U Otiepkov, U Pavlových, až do Podkoziniec. Tam, na konci osady uvidíte IV. zastavenie.

Po necelej hodine chôdze cez Hrnčiarové, vystúpite k pamätníku SNP na vrchu Roh a tam je posledné V. zastavenie. Areál je citlivo zasadený do krajiny. Pod hlavnou tumbou je pochovaných 44 partizánov s veliteľom Milošom Uhrom, lublinským rodákom. Je tu 7 tumb s menami obcí a osád zapojenými do odboja pod Javorinou Celý areál uzatvára socha partizána.

MORAVA

II. ZASTAVENÍ

Sv. Konstantin

Předmluva k evangeliu

Svatí Konstantin a Metoděj (označováni někdy jako Soluňští bratři, apoštolové Slovanů či slovanští věrozvěstové) - bratři ze Soluně, v rámci své misie na Velké Moravě prosadili staroslověnštinu jako bohoslužebný jazyk, pro který Konstantin vytvořil také písmo nazývané hlaholice. Papež Lev XIII. je v roce 1880 svatořečil a v roce 1981 je Jan Pavel II. prohlásil spolupatrony Evropy. Jsou také hlavními patrony Moravy. U nás slavíme svátek Cyrila a Metoděje 5. července. Jejich odkaz pro tehdejší Velkou Moravu ale i Moravu dnešní spočívá v propojení východní a západní liturgie, ale také kultury. Kulturně historicky totiž tvoří řeka Morava faktickou hranici mezi východem a západem. Můžeme tedy užívat pozitiva i negativa západního světa, ale zároveň zde již pociťujeme také silný vliv východní kultury. A také v tomto je náš kraj jedinečný, čehož si věrozvěstové Konstantin a Metoděj při svém působení byli vědomi. Připomeňme si také, že pravděpodobné místo posledního odpočinku sv. Metoděje je nedaleko od tohoto zastavení. Může se jednat o archeologické naleziště Špitálky, nebo kostel v Sadech.

Z II. Zastavení za Areálem Jízdy Králů v Kunovicích (odhaleno 28.10.2018) se pokračuje k Olšavě.

Od II. Zastavení k Olšavě

Od V. Zast. ke Komárovi - Sádky

V. Zastavení na rozcestí k Sádkům a Kun. lesu

Od II. Zastavení za mostem přes řeku Olšavu pokračuje stezka ke III. Zastavení (L.Karhanová) a IV. (F.Jilík) až k V. Zastavení (J.A.Komenský) - směrem k Agro - Penzionu Sádky a výletní resaturaci U Komára.

Zázemí stezky na Areálu jízdy králů -  Kunovice

Pohled z Básnické stezky od Olšavy  k hradu Buchlovu

III. ZASTAVENÍ

Mgr. Lenka Karhanová

pseud. Magdalena Verneová

Básnířka, malířka a spisovatelka a také autorka nápadu Básnické stezky Mgr. Lenka .Karhanová se narodila v Uh. Hradišti 9.7.1968. Maturovala r. 1988. První básně psala už na ZŠ. V roce 1995 absolvovala Husitskou teologickou fakultu UK v Praze (obory: teologie, religionistika, teorie náboženství, filozofie a psychosociální vědy). Po deseti letém pobytu v Praze se v r. 2000 vrací do rodného města. Výtvarné, literární a badatelské činnosti se věnuje téměř 20 let. Rozhodla se převážně pro cestu svobodného umělce. Pořádá výstavy, hudebně -poetické večery, prezentuje poezii ve volných hodinách ČJ a literatury. Pořádá přednášky pro duševní rozvoj člověka na téma vztahy a mytologie, věnuje se také astrologii. Školu klasické homeopatie navštěvovala v Brně. Pracovala jako úřednice a učitelka výtvarné výchovy. Ve své literární i výtvarné tvorbě se často zabývá tím, co člověka přesahuje. Její obrazy patří do stylu mediálního umění a symbolismu. Stylem její poezie je duchovní lyrika a haiku. Věří v umění a ideály, které mohou povznést jedince i společnost. Byla dopisovatelkou Slov.novin, a členkou och.divadla. V literární soutěži Poetický zámek 99 v Uh. Ostrohu získala ocenění za Poutníkovy balady a vybranou báseň ze sbírky Polední motýl.

IV. ZASTAVENÍ

Fanek Jilík 1914-1994

Odkazuji příští generaci

Narozen v Kunovicích (4. 7. 1914), absolvoval v Uh. Hradišti Mistrovskou školu knihvazačskou. Do literárního života ho jako mladého básníka a prozaika uvedl básník František Halas. Za pobytu v Praze se seznámil s osobnostmi pražského literárního světa, ale po roce 1948 se vrací do Kunovic, kde se v knihvazačské dílně věnuje umělecké vazbě a restaurování vzácných knih. V rodné obci se stal organizátorem kulturního a národopisného života. Ve svých knihách Děcka (1947), Bosá léta (1960) a Komu se zelení (1968) s nostalgií i humorem zachytil mizející tvář starých Kunovic s jejich zvyky a obyčeji. Román Hesla na vratech (1969) se stal námětem filmu O moravské zemi. Lásku ke Slovácku vyjádřil v básnické sbírce Z Moravěnky (1945). Byl dlouholetým členem redakční rady časopisu Malovaný kraj, stýkal se s literáty, folkloristy, výtvarnými umělci. Ve své tvorbě po sobě zanechal stopu moudrého nadhledu nad během věcí lidských. V roce 1984 získal ocenění Zasloužilý pracovník kultury. Zemřel v Kunovicích 31. 5. 1994 a zde je také pochován.

V. ZASTAVENÍ

J.A. Komenský

Labyrint světa, ráj srdce

(28 .3. 1592 Markrabství Moravské 15. 11. 1670 Amsterdam)

Můžeme si být jisti tím, že smíme být hrdí na to, že velikán J. Á. Komenský pochází z našeho kraje. Místo jeho narození dne 28. března 1592 se uvádí v Nivnici, Komni, nebo v Uh.Brodě. Zajímavostí je, že pouze v matrikách kunovských můžeme najít příjmení Komenský, které se v roce 1621 mění na Gomelský. Důvodem byla rekatolizace po bitvě na Bílé hoře r.1621 a následné pronásledování protestantů, včetně zabavování jejich majetků. J. A. Komenský byl jedním z největších českých myslitelů, filozofů, pedagogů, spisovatelů a teologů světového měřítka. Ústředním tématem jeho díla byl rozvoj pedagogiky a vzdělávání pro všechny. Z mnoha jeho myšlenek uveďme například - že četba kvalitní literatury je nejlepší možností zušlechtění charakteru člověka. Podle něj i to nejméně nadané dítě se může zlepšit kvalitní výchova a vzdělání. Věřil také, že čím vyšší vzdělanost by panovala v lidu, tím by byla nižší pravděpodobnost nutnosti válek. Žáky nabádal k následujícímu - Poznat sebe a svět: vzdělání ve vědách, uměních a řemeslech. Ovládnout sebe: výchova mravní. Povznést se k Bohu: výchova náboženská. Jeho život končí v Amsterdamu dne 15. listopadu. L. P. 1670 ve věku 76ti let.

"S pomocí knih se mnozí stávají učenými i mimo školu. Bez knih pak nebývá učený nikdo ani veškole." J.Á.Komenský

I. Zastavení na Velké Javořině

Zázemí I. Zastavení pod Velkou   Javořinou - na Holubyho chatě

Pohled z Velké Javoriny do zimnní krajiny

Pohled z I. zastavení -  Velká Javorina

I. ZASTAVENÍ

Ľudmila Podjavorinská

(1872 - 1951)

vl. jm. Ľudmila Riznerová

Narodila se v rodině učitele Karola Rudolfa Riznera a jeho ženy Márie Riznerové, roz. Klimáčkové, jako osmá z desíti dětí. V roce 1910 se rodina přestěhovala do Nového Mesta nad Váhom. Vzdělání získala v Bzinciach. Krátce pracovala jako úřednice Červeného kříže a jako svobodná pomáhala svému otci ve škole, ale většinu života žila ze skromných příjmů za literární práci v periodikách. Své první práce uveřejňovala v Pešťanských Slovenských novinách a v časopise Vlasť a svet v letech 1887-1888. Na Slovensku její první díla vycházela od roku 1892 v Národních novinách a Slovenských pohledech. Později spolupracovala s dětskými časopisy Zornička a Dětský máj. Začínala vydáváním básní, ale brzy se rozhodla věnovat i próze. Ve své tvorbě zobrazovala nejenom trpké osudy obyčejných lidí, ale dívala se také hluboko do lidských duší. V dílech z venkovského a maloměstského prostředí popsala s kritickým nadhledem každodenní rodinné starosti. I když v začátcích literární kariéry využívala často komičnost postav a situační komiku, později vyostřila konflikty sociální i etické, čímž se její díla stala hlubšími, vážnějšími a postavy více tragickými. Ľudmila Podjavorinská se tvorbou už od počátku řadí do období realismu. Do slovenské literatury se však zapsala hlavně jako zakladatelka moderní slovenské literatury pro děti. Jako první ženě v historii jí byl v roce 1947 propůjčen titul "Národná umelkyňa."

Jozef Miloslav Hurban

(1817 - 1888)

Narodil se v rodině evangelického faráře a v letech 1830 - 1840 studoval na evangelické lyceum v Bratislavě, kde se seznámil s Ľudovítem Štúrem, který v něm probudil vlastenecké cítění. V roce 1840 byl vysvěcen na kněze. Chtěl nadále studovat v Německu, ale z finančních důvodů musel pracovat. Působil jako evangelický kaplan v Brezovej pod Bradlom a od roku 1843 byl farářem v Hlbokom.. Oženil se s Annou Jurkovičovou, se kterou měl čtyři dcery a pět synů, mezi nimiž byl i spisovatel Svetozár Hurban-Vajanský. Jozef Miloslav Hurban byl na čele slovenského literárního a veřejného života téměř půl století. Byl velkým bojovníkem za národní práva Slováků, a nepřítelem šovinismu maďarské vládnoucí třídy. Přešel do slovenského národního povědomí i jako básník a vydavatel literárních almanachů, jako vydavatel a redaktor církevních časopisů, které měly národně obranný charakter. Jeho činnost byla velmi mnohostranná: národně obranná, lidově - výchovná, literárně-historická, kritická, osvětová, ale i novinářská. Jeho první díla, hlavně básnická, byla psána biblickou češtinou, ale i tak se stala součástí formování štúrovské básnické školy. Zpočátku psal hlavně vlasteneckou a milostnou lyriku nebo historickou epiku. Největší zásluhy má zejména na prosazování nových estetických a ideových kritérií v básnické a literární tvorbě. Později se více věnoval próze, v níž kromě historických témat zpracovával i náměty ze současnosti a cestopisné zápisky.

II. ZASTAVENÍ

Ľudovít Štúr (1815-1856)

III. ZASTAVENÍ

Dušan Haruštiak (1929)

ze sbírky Zažíhanie slnka

JUDr. Dušan Haruštiak základní školu navštěvoval v Lubině, středoškolské studia absolvoval při zaměstnání a v roce 1960 maturoval na gymnáziu v Levoči. Poté vystudoval právnickou fakultu UK v Bratislavě, kterou ukončil v roce 1971. Po studiích působil jako redaktor v několika redakcích. (Čs. Rozhlas, Kulturní život, Život) Pracoval také ve svazu slovenských spisovatelů a v administrativě společenských organizací. Od roku 1969 byl redaktorem Rolnických novin. Po roce 1948 uveřejňoval své básně v různých časopisech. V roce 1974 vydává básnickou sbírku občanské a příležitostné lyriky - Zažíhanie slnka. Překládal sovětskou a arabskou poezii. Jako publicista se zaměřoval na rozličné oblasti společenského života. Dále se angažoval ve Štúrovském hnutí národního sjednocení, kde působil jako předseda.

Poezie : Zažíhanie slnka (1974)

Editorská činnost :

Slovo o slovenčine (1993)

Nad Tatrou sa blýska (1994)

Překladatelská činnost :

Kočnev, M.: Člověk prácu velebí (1952)

Preložil a verše prebásnil

Šcipačev, S - Slohy lásky (1955)

IV. ZASTAVENÍ

Oľga Hrabovská (1939)

Ing. Oľga Hrabovská narodená 24.5.1939 v Lubine, patrí k významným kulturne činným osobnostiam svojho kraja. V roku 1956 maturovala na Štefánikovom gymnáziu v Novém Meste n. V. V roku 1961 absolvovala Vysokú školu poľnohospodársku v Nitre. Po ukončení studia pracovala jako vedúca Okresného agronomického laboratória v Novém Meste n.V. Vzdelanie si doplnila na Katedre pedagogiky pri VŠP v Nitre jako stredoškolská odborná učitelka s aprobáciou rastlinná výroba a chémia. Učila na Strednom odbornom učilišti poľnohospodárskom v Novom Meste n.V. Za svoju pedagogickú prácu získala titul "Vzorný učiteľ"(1982) a "Zaslúžilý pedagogický pracovník"(1989). Bola poslankyňou OZ v Lubine a členkou Komisie pre rozvoj, vzdelávanie, kultúru a šport pri OZ (1990-2011). V roku 2010 bola ocenená titulom"Významná osobnost Podjavoriny." Od r. 1992 je správkyňou Obecného múzea v rodnom dome Samuela Štúra v Lubine. Bola zodpovednou redaktorkou obecného periodika - Obec Lubina Informátor 2000 - 2011.

Autorskú spoluúčasť mala na týchto monografiách :

50 rokov Poľnohospodárskej školy v Novom Meste n. Váhom, 1978

60 rokov Poľnohospodárskej školy v Novom Meste nad Váhom, 1989

70 rokov Poľnohospodárskej školy v Novom Meste nad Váhom, 1998

Lubina 1392-1992

Lubina 1392-1992 - 2002

Cirkev naša lubinská, 2004

Multimediálna encyklopédia Lubina 1392-2006 CD

Lubina vo vojnových príbehoch 2013

Ľudmila Fraňová (1937)

Mgr. Ľudmila Fraňová, narodená 20.8.1937 v Lubine, je dalšou významnou osobnosťou Podjavoriny a jej život sa odvíjal velmi podobne, ako jej priateľke a kolegyni Oľge Hrabovskej. Podobnosť ich životnej cesty a záujmy sú na poli kulturno-spoločenskom.

V r.1955 maturovala na Štefánikovom gymnáziu v Novom Meste n. Váhom. V r.1960 absolvovala Filozofickú fakultu UK v Bratislave, odbor ruština-slovenčina, kde v roku 1969 absolvovala ďalšie postgraduálne štúdium. Vyučovala ako středoškolská učiteľka do r. 1971 na Gymnáziu v Považskej Bystrici a potom až do r. 1997 na Gymnáziu M. R. Štefánika v Novom Meste n. V. Bola poslankyňou OZ Lubina, členkou zastupiteľstva a členkou Komisie pre rozvoj, vzdelávanie, kultúru a šport pri OZ (1990-2011).

Spoluúčasť na zriaďovaní expozície Obecného múzea v rodnom dome Samuela Štúra v Lubine (1992,1994).

Kronikárka obce Lubina. (1990 -2012). Členka redakčnej rady obecného periodika Obec Lubina - Informátor 2000 - 2011

Ocenená titulom "Významná osobnost Podjavoriny" 2010.

Autorskú spoluúčasť mala na týchto monografiách:

Lubina 1392-1992

Lubina 1392 - 1992 - 2002

75 rokov Gymnázia M. R. Štefánika v NovomMeste n. V. 1994

Cirkev naša lubinská, 2004

Multimediálna encyklopédia Lubina 1392 - 2006 CD

Lubinský nárečový slovník 2007

Literárne osobnosti podjavorinského kraja 2008 Lubina vo vojnových príbehoch 2013

V. ZASTAVENÍ

Ján Kostra (1928)

pseud. Ján Medník

Pocházel z rodiny malorolníka, své vzdělání získal v Žilině. V letech 1928-34 studoval na umělecké průmyslovce a na Filozofické fakultě UK v Praze. Tři roky studoval také architekturu, kterou nedokončil. Stal se členem slovenského spolku Dětvan a literární skupiny pokrokově orientovaných vysokoškoláků v Praze. Byl též členem dramatického souboru, s nímž se zúčastnil v roce 1933 Divadelního festivalu v Moskvě. Poté byl úředníkem v bance, později redaktorem v Dělnických novinách a Slovenského rozhlasu v Prešově a v Bratislavě, tajemníkem slovenské sekce Svazu Československých spisovatelů, šéfredaktorem týdeníku Kultúrny život a redaktorem časopisu Slovenské pohľady. Od roku 1956 se věnoval výlučně literární práci. Je zakladatelem moderní slovenské lyriky s mimořádným smyslem pro čistotu tvaru a estetičnost slova. První verše publikoval už jako středoškolák. Svá díla zveřejňoval v několika časopisech. Jeho básně byly čisté, přitom nenapodobitelně erotické. V jeho verších se setkáváme s velkým obdivem k ženám, které se pro něj díky jeho hluboké úctě a lásce k matce stávají téměř božstvem. Je představitelem impresionisticko-senzuální poezie. Věnoval také výtvarné tvorbě,alep ovažoval ji za svou intimní věc.

1951 laureát Státní ceny

1953 laureát Státní ceny II. stupně 1954 státní cena za literaturu

1960 - zasloužilý umělec

1969 - národní umělec

Vydal přes 16 básnických sbírek.

Odhalení II. zastavení Básnické stezky  28. 10. 2018 v Kunovicích

Na projektu spolupracovali :

Mgr. Lenka Karhanová- básnířka  Mgr. Ivana Majíčková MBA, starostka Kunovic
Ing. Martin Benatinský, starosta obce Lubina. Mgr. Olga Strašáková, místostarostka města Kunovice a kunovský pan farář, jež stezku vysvětil.

Dále spolupracovali:

Jitka Raclavská, Ing. Lenka Otépková, Ing. Eva Mrkvová, Ing. Blanka Cmajdálková a Ing. Milan Valouch.

"Nebolo kedysi hranice medzi Slovenskom a Moravou,

ale všetko to bola za starých časov jedna spoločná vlasť

zbratrených slovanských národov,

a preto nemá byť ani napotom medzi týmito dvoma krajinami hranica, ktorá by delila zbratané kmene synov jednej matky."

J. M. Hurban,

Proměny počasí na Velké Javořině

Pohled z Velké Javořiny

Za teba národ slovenský

išli sme cestou tŕnistou

a ťažkou ...

M. Rázusová, Martákov

Len obeťou časná chvíla

na večnú slávu sa premieňa ...

J.M. Hurban

My chceme slobodu,

To je náš ciel´ a naša túžba ...

Lúdovít Štúr

ilustrace - L.Karhanová

Požáry ze čtyř stran,

hoří léto.

Omamně kvetou akátové háje,

zelená duše vína doutná na vinicích, krvácí vlčí máky v obilí.

Přichází tma, a po stříbrném mostě kráčí luna.

Svět je jak chleba vytažený z pece a noc ujídá.

_________________________________________

Za žádnou pravdu na světě.

Ale jestli chceš, za malý pětník ticha.

Je chvíle, která půlí krajinu.

Pokorný okamžik,

kdy někdo za nás dýchá

Jan Skácel, sbírka Chvíle.

ilustrace - L.Karhanová

Magií slov zkouší vyléčit

rány své i cizí duše

- básník

___________________________

Když v okamžiku

kapku rosy

paprsek slunce protne,

tak o nepatrnou píď

zrodí sám sebe

- poutník

_______________________________

Vlní se ve změnách, jak vítr v lánech obilí - naše životy

(L.Karhanová,  ze sbírky  Motýl a moře)

ilustrace - L.Karhanová

Přitažlivost dvou duší,

Navzdory času, vůli, válce,

manželství i zrady

- i to je láska

_________________________________

V nejstarších písních bije a zní - srdce národa

Půda, byť zbrocena krví nevinných, vždy nové květy zrodí, jak naděje - pro člověka __________________________________

Shledám se někdy s částí své duše, jež odešla do světa s mou dcerou ? Snad ve vnoučeti ...

L.karhanová, ze sbírky  Motýl a moře